Na českém bankovním trhu v současnosti lze najít velké množství nabídek na poskytnutí hypotečního úvěru. Banky sice ve většině případů vychází ze stejných parametrů a podmínek, ale stále se snaží klienty zaujmout velkým množstvím imaginárních i reálných výhod. I díky této skutečnosti se na bankovním trhu objevily další produkty, které se výrazně přibližují produktům z dílen nebankovních institucí. Ale narozdíl od nebankovních společností, u banky klient potřebuje k získání hypotéky informace o finančních možnostech klienta.
Nebankovní hypotéka patří mezi produkty finančních společností a je variantou, k níž se klient uchýlí v situaci, kdy nutně potřebuje finance a banka mu je z nějakého důvodu nechce zapůjčit. Mezi těmito důvody můžeme najít klientův záznam v registru dlužníků, jeho dluhy nebo nesplacené úvěry.
Hlavním rozdílem mezi nebankovním a bankovním hypotečním úvěr je to, že nebankovní společnosti většinou:
- nenahlíží do bankovního registru
- společnost nepotřebuje doklad o klientově bezdlužnosti finančnímu úřadu
- půjčka u nebankovní instituce není účelová
- klient nemusí dokládat instituci svoje finanční příjmy
- společnosti nemají stanovený žádný nejvyšší věk klienta nutný pro poskytnutí hypotečního úvěru
Když se těmito podmínkami budeme zabývat důkladněji, pak třeba zjistíme, že věk klienta sice není nijak omezený, nicméně od určitých let je nebankovní hypotéka podmíněna uzavřením životní pojistky v minimální výšce poloviny financované sumy. Pokud klient chce ve vyšším věku vypůjčit, musí dokázat bezproblémový zdravotní stav pro pojistku.
Požadavky pro zisk nebankovní půjčky u všech podobných institucí bývají shodné. Klient musí být občanem České republiky starším dvaceti let a dále musí být vlastníkem nemovitosti nebo s nějakou disponovat se svolením majitele. Účely na něž klient použije půjčené peníze jsou úplně libovolné a klient nemusí jejich utracení nikterak dokládat. Nejnižší částka, kterou mu pak společnost nabídne se pohybuje okolo sto tisíc korun a naopak nejvyšší výška hypotéky je stanovena hodnotou nemovitosti a lokalitou, v níž se daná nemovitost nachází. Nebankovní společnosti poté nabízejí hypoteční úvěr až do výše 50-80% hodnoty nemovitosti. Většinou platí, že v čím větším městě se nemovitost nachází, tím vyšší částku společnost může zapůjčit.
Ale i u nemovitostí najdeme určitá omezení. Nemovitost se musí nacházet na území České republiky a musí být určena k obývání. Nemovitostí může být i družstevní byt, který ale v krátké době přejde do osobního vlastnictví. Nemovitost také musí být náležitě pojištěna a oceněna znalcem. Pokud by klient neměl dostatek peněz na nutný odhad nemovitosti, financuje se ze samotného úvěru.
Ve většině případů si u nebankovních produktů klient nemůže být jistý, jak moc pro něho bude produkt výhodný a přesně to samé platí i pro nebankovní hypotéky. Na internetových stránkách či v letáčcích se nachází klasická formule, že úvěr je klientovi vypočítán individuálně na základě stavu nemovitosti či její polohy. V reálu ale logicky platí, že úroková sazba z nebankovního hypotečního úvěru bývá vyšší, než jak tomu je u klasických bankovních hypoték. Tento úrok se nachází v okolí deseti procent navíc oproti bankám a bývá častokrát navýšen v závislosti na rizikovost klienta. Celkově většinou klient nebankovní instituci zaplatí mnohem více, než kdyby se mu podařilo hypotéku zařídit u bankovní instituce.
Největší nevýhodou při komunikaci s nebankovními institucemi je velká nejistota klienta. Společnosti, u nichž se hypoteční úvěr uzavírá, jsou povětšinou malé a může u nich dojít k situacím, jež klientovi u velkých a stabilních bankovních společností nehrozí. Tyto nebankovní společnosti mohou mít tendenci snažit se vydělat na úkor klienta, jenž se nachází v nekomfortní situaci, kdy potřebuje peníze rychle a od banky se mu pomoci nedostane. Mezi nutnosti tak patří důsledné prostudování nabízené smlouvy a pečlivé promyšlení jejích kladů a záporů. Dalším problémem může být hrozba konkursu, který pro klienty znamená neodložitelnou úhradu úvěru z důvodu automatické splatnosti veškerých pohledávek, čímž vzniká poměrně vysoká hrozba finančních potíží pro klienta.
Záleží jen na samotném klientovi, jaké řešení v případě hypotéky upřednostní. Ve všech ohledech by ale mělo jít o hodně promyšlený postup.
