Jistě už jste někdy přemýšleli nad zakoupením nějaké komodity, která by se později dala vhodně prodat za lepší cenu. Ve zlatě se navíc dá vidět i poměrně slušná jistota a ochrana před inflací. V posledních letech sice ceny zlata rostly, nicméně v nedávné době byl zaznamenán pád těchto cen. Zlata se zbavovaly hlavně banky ze zemí, které byly poměrně dost ohrožené finanční krizí. Investice do zlata se ovšem musí perfektně načasovat.
Do zlata se totiž vyplatí investovat naše finanční prostředky ve chvíli, kdy se krize blíží ke svému konci. Dlouhodobé sledování cen zlata by mělo být samozřejmostí. Navíc v dnešní době, kdy jsou volně na internetu dostupné v podstatě všechny potřebné statistiky z posledního období. V osmdesátých letech cena zlata spadla v reálných cenách o přibližně osmdesát procent. Od té doby cena klesala v podstatě dvě desetiletí. V případě zlata se tedy nemusí jednat o investici na jistotu, protože zlato nenese příliš zisku, ale spíše by se mělo jednat o určitý doplněk do portfolia.
Do zlata by se rozhodně nemělo investovat více, než patnáct procent volného kapitálu. To je doporučení, které každému zájemci dají určitě i odborníci na slovo vzatí. Nutné je počítat s dlouhodobou investici, protože peníze budou uložené ve zlatě minimálně po dobu deseti až patnácti let, což není krátká doba. Někteří makléři se snaží do zlata investovat peníze pravidelně. Investice do zlata ovšem nevypadá jako vhodná pro úplné začátečníky. Na takové investice by se měli zaměřit hlavně zkušení investoři.
Zlato by mělo představovat ne investici kvůli výnosu, ale hlavně kvůli zajištění. V portfoliu by mělo tvořit přibližně kolem patnácti procent. Cenu zlata samozřejmě ovlivňují světové trhy. Zároveň záleží velice na tom, kdy nakupujete a kdy prodáváte. Čím kratší doba uběhne mezi nákupem a případným prodejem, v tím větším riziku se nacházíte. Komodity se tím pádem obecně používají jako dlouhodobější investiční nástroj. Výnosnost zlata se v posledních deseti letech pohybovala někde v okolí čtrnácti procent ročně. Setkat se však můžete i s firmami, které se snaží nalákat případné klienty na roční výnosy kolem třiceti procent, a někdy dokonce i větší. Výjimečně sice některý finanční instrument takový výnos dokáže udělat, nicméně příliš pravděpodobné se to nejeví. Jestliže se s podobnou nabídkou setkáte, musíte postupovat obezřetně. Může se totiž někde najít skrytý problém. Na trhu se dá najít poměrně dost společností, které prodávají fyzické zlato, některé pak nabízí také možnost spoření do zlata. V České republice se ovšem banky zlatem prozatím příliš nezaobírají. V zahraničí je to přitom standard. Pokaždé by se měla využívat některá z prověřených firem.
Stejně jako v případě jiných investic, i zde platí, že byste si měli důkladně propočítat všechny náklady, projít si vstupní i výstupní podmínky a zajištění spoření. Opravdu seriózní poskytovatelé mají striktně nastavená pravidla. K ceně na burze se připlácí za přepracování z polotovaru do formy investičního slitku či mince, přepravu, skladování, pojištění či distribuci. Většinou platí, že čím menší je slitek, tím větší bude příplatek nad burzovní cenou. U slitků o váze jednoho gramu najdeme příplatek až pětašedesát procent. Vstupní poplatek nemusí vyloženě problém, avšak za žádných okolností by navýšení nemělo přesáhnout hranici ve výši jednotek procent. Část z poskytovatelů se snaží vydělávat na velkých vstupních poplatcích. Ty pak většinou slouží k zaplacení obchodníků. Jakmile tedy někde uvidíte napsáno, že vstupní poplatek je vypočtený z cílové částky, neměli byste se s takovou společností zaobírat.
Investiční zlato se považuje za rezervní měnu a nevztahuje se na ní daň z přidané hodnoty. To je samozřejmě pro investory velice výhodná věc. Ne každé zlato se však dá označit za investiční, jelikož takové zlato je přesně definováno v zákoně. Ostatní zlaté produkty od daně z přidané hodnoty nejsou osvobozeny. Obchodníci velmi často nabízejí i mince, u nichž se předpokládá i jakási sběratelská hodnota. Dle zákona jsou za investiční zlaté mince považovány jen mince zveřejněné ve věstníku České národní banky. Ne všechny obchodované zlaté mince se tedy dají považovat rovněž za investiční zlato. Na ty, které ve věstníku České národní banky nejsou, se vztahuje daň z přidané hodnoty ve výšce jedenadvaceti procent. Od daně se neosvobozují ani další investiční drahé kovy, mezi něž se řadí třeba stříbro či platina. Podobně na tom jsou i diamanty.
Když už se rozhodnete vložit svoje finance do zlata, pak musíte počítat s tím, že investiční zlato se chová obdobně jako měna. Zatímco se prodává s přirážkou nad burzovní cenou, při zpětném prodeji obchodníkovi už musíte počítat s výkupní cenou pod současnou cenou na burze. Velká část menších obchodníků je schopna nabídnout odkupní cenu mezi pěti až deseti procenty pod burzovní cenou. Velcí obchodníci však svým klientům mohou nabídnout pouze dvě až tři procenta pod burzovní cenou. Jakékoliv jiné ceny při prodeji vypadají podezřele a asi nebudou v pořádku. Rozhodně byste měli nakupovat pouze tam, kde budete mít zajištěný i zpětný výkup za dobrých podmínek.
Jestliže obchodník ukazuje vývoje cen a zisků pouze na dolarovém grafu, pak se nejedná o kompletní informace. Velkou roli zde totiž hraje i kurz české koruny vzhledem k euru či dolaru. Díky tomu neplatí, že jakmile klesá kurz zlata vůči dolaru, proděláváte i v českých korunách či naopak. Koruna zde působí jako takový nárazník. Měnové kurzy a jejich vzájemné poměry se v případě obchodování se zlatem musí vzít v potaz vždycky.
