Půjčky (úvěry) pro nezaměstnané jsou produkty, jež v bankovním sektoru většinou nenajdete. Klient, který má momentálně nouzi o práci, je pro banku nebo velkou finanční instituci vysoce rizikovým klientem, jelikož má aktuálně velice malý příjem a není zaručeno, že bude schopný včas platit svůj úvěr. Z toho vyplývá, že půjčky tohoto typu patří mezi záležitosti nebankovních peněžních institucí.
Úvěr pro nezaměstnané nemá stanovený účel, a proto klient není povinný dokazovat, na jaké účely hodlá půjčku využít. Společnost po něm také nežádá žádný záznam z bankovního registru, ani doklad o potvrzení příjmů. Žadatel o tento druh úvěru musí být osoba starší osmnácti let a většinou také mladší pětašedesáti let. Samozřejmě existují i společnosti, jež nestanovují žádný horní věk klienta ke splatnosti úvěru, ale v tomto případě půjčka bývá podmíněna uzavřením životního pojištění. Mezi nutnosti patří, že klienti starší šedesáti let prokazují výjimečný zdravotní stav, protože jinak hrozí, že s nimi pojištění nebude uzavřeno, a proto by následně nemohl být uzavřen ani úvěr. Kompletní dokončení úvěru je tak podmíněno pouhým doložením žadatelova občanského průkazu a ještě jednoho dokladu totožnosti (např. řidičský průkaz, pas aj.). Některé společnosti zároveň provádějí prověření osobních údajů, jakými je místo trvalého bydliště a jeho změna.
Maximální výška půjčené sumy se zpravidla pohybuje kolem 40 tisíc korun, bez nutnosti zajištění úvěru. U vyšších půjčovaných částek, pokud je ovšem společnost nabízí, je vyžadováno ručení nemovitostí nebo jiným cenným majetkem (vybavení domácnosti, automobil apod.). Většinou platí, že je tento typ produktů, vzhledem ke značné rizikovosti klientů pro společnosti, kompenzován značnou úrokovou sazbou. Její přesnou výši je ale před samotným podpisem smlouvy velice těžké zjistit, jelikož většina společností stanovuje výši úroků na základě individuálních potřeb klienta. Každopádně se musíte připravit na rapidně vyšší úrok, než jakého se dočkáte u půjček s doložením výše příjmů, nebo dokonce u bankovních produktů. Poměrně běžně se můžeme setkat s tím, že klient přeplatí původní půjčenou sumu v konečném součtu o 50% - 100% její výše.
Podobně jako výška úrokové sazby i doba splatnosti se stanovuje individuálně. Její nejkratší doba se pohybuje někde kolem jednoho měsíce, zatímco maximum můžeme najít kolem šesti let. Individuálně se také určuje výška jedné měsíční nebo týdenní splátky. Ve většině případů poté platí, že čím větší je půjčená suma a čím delší doba splatnosti, tím vyšší sazbou jsou peníze úročeny.
Takřka všechny společnosti vyžadují bezpodmínečně přesné plnění smluveného splátkového kalendáře. Jestliže klient nezaplatí sumu v časovém limitu, dostane neúprosné penále a může čelit dalším nepříjemnostem. I přesto, že je úrok fixní, může se vinou zpožděné platby stát, že se dostane až na několikanásobek své původní hodnoty.
Některé ze společností si jsou vědomy tíživé finanční situace klientů a chtějí z ní těžit. Jedná se v tom případě skoro o lichvu, a proto je velice důležité, aby si potencionální žadatel nejprve důkladně nastudoval smlouvu ještě před podpisem. Nejlepší možnou variantou je předat ji ke zkontrolování nezávislému finančnímu odborníkovi. Takový postup sice žadatele vyjde na další finanční náklady, ale pořád je to lepší, než později zplakat nad výdělkem a rafinovaností smlouvy. Je podstatné zaměřit se hlavně na způsob úrokové sazby, tedy jestli je ve smlouvě definován jako roční, měsíční nebo týdenní. Další bod kontroly je doba splácení, její rozvržení a též samotná výše splátek. Je nutné zkontrolovat a být seznámen s výší dalších poplatků souvisejících s vyřízením smlouvy (např. odhad majetku v případě ručení, poplatek za vyřízení úvěru apod.). Za další je nutné se detailně seznámit s případným postihem při opoždění platby a také s poplatky za předčasné jednorázové splacení dlužné částky, pokud takovou možnost vůbec smlouva nabízí.
Shrňme si tedy všechno. Půjčky pro nezaměstnané mají mnohem více nevýhod, než jakých skýtají výhod. Když se žadatel ocitne v situaci, kterou nemůže řešit jinak, měl by si důkladně rozmyslet, jak vysokou sumu opravdu potřebuje a jak rychle je schopen ji platit. Nezvratitelným faktem zůstává, že když klient nemá pravidelný měsíční příjem, tak logicky nemá z čeho úvěr splácet. Už před podpisem tedy vyvstává riziko, že klient nebude mít možnost úvěr splatit a v nejfatálnějších případech tedy může dojít k exekuci majetku.
