Velké změny v dědickém právu

vydáno 12.09. 2013 • Tipy a rady • zobrazeno 1972x

Od 1. ledna 2014 nabude účinnosti nový občanský zákoník, který přinese celou řadu změn a jednou z nich jsou i revoluční novinky v dědickém právu. Velkou změnou je posílení svobody člověka, který rozhoduje o tom, co se vlastně stane s jeho majetkem po zesnutí. Otevírají se tedy nové možnosti, jak rozdělit svůj majetek v rámci závěti. Nově se dá dědicovi za pomoci tzv. odkazu nařídit, aby vydal daný předmět z dědictví určité osobě. Tato osoba se označuje jako tzv. odkazovník. Velkou výhodou se jeví být, že osoba odkazovníka není dědicem, díky čemuž se na něj nevztahuje nutnost platit zůstavitelovy dluhy. Zůstavitel může jako odkaz určit i předmět, který je ve vlastnictví jiné osoby (dědice či odkazovníka) a může tedy nařídit svému dědici, aby vydal někomu jinému věc ze svého majetku jako podmínku k získání pozůstalosti. Dědic má ovšem pokaždé na výběr, jestli dědictví v takové formě přijme a věc zatíženou příkazem zůstavitele vydá, nebo dědictví odmítne a předmět si ponechá.

Do nového občanského zákoníku se opět vrací dědická smlouva, která patří vedle závěti a je dalším titulem, podle kterého se dá dědit. Tuhle smlouvu může osoba uzavřít s dědicem ještě v době svého života a domluvit se s ním, jaký konkrétní majetek dědici připadne. Dědická smlouva je nejsilnějším právnickým titulem, jelikož má přednost před zákonnými dědickými posloupnostmi a zůstavitel ji nemůže jednostranně zrušit. To vypadá jako velký výhoda pro dědice oproti závěti. Podle nového občanského zákoníku se dědická smlouva nedá uzavřít na kompletní pozůstalost, protože minimálně jedna čtvrtina musí zůstat volná, aby s ní zůstavitel mohl dále volně nakládat. Dědickou smlouvu můžeme uzavřít s dědicem, ale i s odkazovníkem. Uzavírá se ve většině případů u notáře ve formě veřejné listiny.

Nově může zůstavitel v závěti stanovit podmínku, jež určí, kdy bude dědic získávat dědictví. Příkladem takové podmínky je oprava zůstavitelova domu či úspěšné dokončení vysokoškolského studia. Jestliže by dědic podmínku nesplnil, ztratil by nárok na získání dědictví. Podmínky ovšem nebudou úplně libovolné, protože zákoník nepovolí příkazy, které by dědice mohly šikanovat či ho nutily ke změně stavu. Zapomenout tedy můžeme na podmínky, jaké vídáme v amerických filmech, tedy stavba a založení rodiny. To v našich podmínkách zatím možné není. Žádné podmínky pak nesmí zatížit povinný díl nepominutelného dědice. Nynější právní úprava omezuje zůstavitelovu svobodu natolik, že při dělení majetku, pokud má pouze nezletilé dítě, musí mu odkázat celý majetek.

Nová úprava zkracuje práva nepominutelných dědiců, což jsou děti zůstavitelé, které nemohou být při sepisování závěti opomenuty. Tato úprava stanovuje, že nezletilý potomek musí obdržet minimálně tři čtvrtiny svého zákonného podílu. Zletilému se musí vydat minimálně jedna čtvrtina, přičemž dosud to byla jedna polovina. V praxi tak bude možné dát závětí část dědictví třeba přítelkyni, s níž pořizovatel závěti trávil život, i když by měl nezletilé potomky.

Předchozí právní úprava neumožňovala zřeknutí se dědického práva dopředu. Dědictví se dalo pouze přijmout, nebo zamítnout. Novinkou tedy je, že se budoucí dědic může zřeknout svého práva ještě před zůstavitelovou smrtí. Tento způsob může předejít případným dědickým sporům třeba ve chvíli, kdy má zůstavitel dvě děti a jedno obdaruje již během svého života, zatímco druhému chce po svojí smrti darovat zbytek majetku. S prvním dědicem se tedy již dá dohodnout na zřeknutí se tohoto majetku. Zůstavitel bude mít možnost si zvolit náhradníka třeba pro případ, že původní dědic zesne nebo třeba dědictví odmítne. Bude také moci přikázat svému dědicovi, aby majetek, který přijal, byl pro případ smrti tohoto dědice převeden na ustanoveného následného dědice.

Nový zákon též přinese velkou změnu v otázce vydědění potomka. Kromě čtyř ze zákona zmíněných důvodů zavádí další dva. Dosud byly v platnosti tyto důvody: potomek byl odsouzen k trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin, vede nezřízený život, neprojevuje o příbuzného zájem, neposkytl pomoc ve stáří. Nyní se zavádí další dva důvody: zadlužení a marnotratné počínání. Na rozdíl od dřívější právní úpravy už zůstavitel nebude muset do listiny o vydědění psát výslovně zdůvodnění. Pokud však takový důvod nebude v listině zapsán, má nepominutelný dědic právo na zákonný podlí, ledaže se proti němu prokáže zákonný důvod k vydědění. To mohu udělat i ostatní dědicové v rámci dědického řízení. Vedle toho nový občanský zákoník stanovuje, že když vyděděný potomek přežije zůstavitele, bude se vydědění automaticky týkat i jeho dětí. Pokud ho nepřežije, budou jeho děti moci dědit.

Nový občanský zákoník v případě absence závěti zachovává i staré dědění ze zákona. Oproti dřívější právní úpravě však rozšiřuje počet dědických skupin z dosavadních čtyř na šest tříd. Nově se tedy do okruhu zákonných dědiců zařazují zůstavitelovi praprarodiče a sestřenice či bratranci. Cílem je, aby majetek zůstal nejlépe v okruhu zůstavitelových bližních, popřípadě i v okruh příbuzných vzdálenějších.

Dle dřívějšího znění zákona měl dědic povinnost hradit zůstavitelovy dlužné částky pouze do výše získaného dědictví. To v praxi znamenalo problém, že předmětem pozůstalosti bylo je to, co dědicové museli nezbytně přiznat, tedy nemovitosti, peníze na účtech či cenné papíry. Dědicové totiž většinou nepřiznávají drobný, nicméně hodnotný movitý majetek jako jsou šperky nebo starožitnosti. Tím docházelo ke krácení práv věřitelů. To už se však od ledna 2014 mění, protože dluhy budou na dědice přecházet v kompletním rozsahu. Tato novinka je výhodná hlavně pro věřitele, protože se budou moci úhrady všech dluhů domáhat po dědicovi. Mnohem horší je situace pro dědice, kteří musí zaplatit veškeré dluhy zůstavitele, tedy i ty, které přesahují získané dědictví. Může se tedy stát, že dědic musí zůstavitelovy dluhy zaplatit ze svého majetku. V některých případech může zákon poskytnout dědici ochranu prostřednictvím tzv. soupisu pozůstalosti, v jehož rámci se určí čistá hodnota majetku v době smrti zůstavitele. Jestliže dědic o tento soupis zažádá a uvede v něm kompletně celý majetek, bude hradit dluhy jen do výše nabytého dědictví. Nesmí se mu ovšem prokázat, že nějaký předmět do soupisu vědomě nenapsal. V takovém případě by celá poskytnutá ochrana pozbývala platnosti. Nový občanský zákoník tedy nabízí poměrně široké spektrum nových možností, jak postupovat v případě sepisování závěti.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Googlu

Další zajímavé články z rubriky 'Tipy a rady'
Tipy na jiné články
Nejčtenější články
Články
Tipy na další weby
Komplexní ERP systém Vema vám pomůže snadněji a efektivněji vést veškerou firemní agendu.
Spolehlivý CRM systém eWay-CRM je správnou volbou pro každého, kdo chce efektivněji používat Microsoft Outlook.
Součástí programu Money S3 je sofistikovaný mzdový systém pro snadnou správu mezd a personalistiky.
Máte větší finanční obnos a nevíte kam investovat? Obraťte se na finanční poradce z OVB Allfinanz. Vše s vámi pečlivě proberou a navrhnou vám investiční strategii na míru!
Pro vedení účetnictví a fakturace online je ideálním pomocníkem služba iDoklad.cz!
Kontakt a reklama