Pokud máte správně sepsanou pracovní smlouvu a řádně si plníte všechny pracovní povinnosti, pak je zaměstnavatel povinný vám za odvedené výkony zaplatit. Neplacená výplata je opodstatněním ke zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance. Podle Zákoníku práce platí nařízení, že pokud zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat či náhradu mzdy nebo platu, nebo jakoukoliv jeho část do patnácti dní po uplynutí termínu splatnosti, tak má zaměstnanec právo okamžitě ukončit pracovní poměr. 

V takovém případě dokonce zaměstnanci patří i náhrada mzdy ve výši dvou průměrných měsíčních výdělků. Výplaty jsou splatné až po vykonání pracovních úkolů, a to nejpozději v kalendářním měsíci, který následuje po měsíci, v němž vzniklo právo zaměstnance na plat nebo mzdu nebo některou složku. Příkladně se dá říct, že chceme výplatu za měsíc říjen, pak by ji zaměstnavatel byl povinen vyplatit do konce listopadu. Jestliže by výplata nepřišla do poloviny prosince, dostal by se tím zaměstnavatel do prodlení s výplatou mzdy nebo platu a zaměstnanec díky tomu má právo ihned ukončit pracovní poměr z důvodu nevyplacení mzdy. 

V takovém případě se musí podat písemná výpověď, která musí být doručena zaměstnavateli. Doručení se může provádět osobně nebo poštou. V případě pošty se doporučuje odesílat zásilku doporučeně s dodejkou, aby bylo zaručené, který den zásilku zaměstnavatel obdržel. Jestliže by zaměstnavatel odmítnul výpověď převzít, nevyřeší se tím pro něj vůbec nic a považuje se to, jako kdyby byla výpověď normálně doručená. Na škodu není ani potvrzení dlužných mez od zaměstnavatele.

Když zaměstnavatel dluží mzdu, můžete svoje nároky uplatňovat i na úřadu práce. Základním předpokladem ovšem je, aby už byl podán insolvenční návrh na dlužníka, což je v tomto případě zaměstnavatel. Insolvenční návrh může podat samotný zaměstnavatel, stejně jako to může učinit i některý z věřitelů, takže třeba i zaměstnanec. Mzdové nároky se u úřadu práce dají uplatňovat nejpozději do pěti měsíců a patnácti kalendářních dnů následujících po dni, kdy úřad práce zveřejnil na svojí úřední desce informace soudu o zaměstnavateli, na jehož majetek se vyhlásilo moratorium před započetím insolvenčního řízení nebo byl podán insolvenční návrh. Nároky na mzdu se dají uplatnit u jakéhokoliv úřadu práce a musí se tak provést písemně. 

Existují speciální k tomu účelu určené tiskopisy pojmenované "Doložení mzdových nároků zaměstnance" a "Žádost o uspokojení mzdových nároků". Tyto tiskopisy se dají získat přímo na úřadu práce nebo se dají samostatně stáhnout z internetových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí. Mzdové nároky se dají uplatnit maximálně v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za tři kalendářní měsíce rozhodného období. Tím je dle zákona měsíc, v němž se započalo insolvenční řízení, dále tři měsíce předcházející tomuto měsíci, stejně jako tři kalendářní měsíce následující po měsíci, v němž se zahájilo insolvenční řízení.

I vyplacení peněz od úřadu práce má ovšem svoje stinné stránky. Podle zákona na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti má úřad práce jasně dané lhůty pro uspokojení dlužných mzdových nároků svých zaměstnanců. Úřad práce totiž nejprve potřebuje zaměstnavatele nebo insolvenčního správce vyzvat, aby předložil seznam dlužných mzdových nároků. Jestliže se jedná o nároky nesporné, pak není v zásadě žádný problém a Úřad práce do deseti dnů od předložení vykázání zaměstnavatelem nebo správcem oznámí zaměstnanci termín a způsob vyplacení peněz. Problém však nastává ve chvíli, kdy jsou nároky sporné, nebo když zaměstnavatel nebo insolvenční správce nepředloží úřadu práce seznamy dlužných mzdových nároků vůbec. V takových případech o nárocích zaměstnance rozhoduje úřad práce v klasickém správním řízení a to se může protáhnout, jelikož zákonná lhůta k vyřízení žádosti je podle správního řádu třicet dnů a v ojedinělých případech dokonce dvojnásobný počet dní, tedy šedesát. Tím pádem nezbývá nic jiného, než si počkat na skončení správního řízení.